Jdi na obsah Jdi na menu
 


Agilitění 22.11.09

22. 11. 2009

Hned poránu jsem si pěkně zaběhal s Baltíkem, konečně, však my se nepoperem, já vim, že bych dostal do držky, tak jsem radši kámoš. A proč se taky prát, když mám s kým lítat, že. Panička byla dneska trochu míň ve formě, takže na mě spíš namáhala hlasivky, ale dobrý, doma pak bude zticha, tak to tu hodinu vydržim. Skočky vypadaly trošku jinak, musel jsem to omrknout, měly vyplněný bočnice a bylo to moc hezký, jak to tak zářilo v mlze. Z paniččiny kapsy voněly uvařený srdíčka a na plac se pomalu scházeli kamarádi. Dneska jsem hopsal s Poly, Caseys a trochu později dorazil labřík Lučík. Ten měl teda odpich, panička nestáhala zírat. Lučík je ale už závodník a tak mám co dohánět. Občas jsem se nějak zapomněl, občas panička zapomněla velet a pak se snažila dohánět povel sprintem. No šéfka, že to nevzdáš, o dvě nohy míň, plíce vlajou ve větru. Pak jsem hopnul moc zbrkle a au au, nechal jsem na skočce kus srsti. Paňucha mě ale nešetřila a mazali jsme skákat dál. Doma mi bolístku potřela dezinfekcí, sadistka, ani mi to nepofoukala. Skákali jsme skočky v pěkně zamotaném sledu, až se pánečkům motaly nohy i pořadí skoček. Panička by si nejradši na zadek namontovala směrovky a nebo by mě ještě radši rovnou tlačila před sebou, jak jsme někdy mířili oba jinam. Ale kapsa plná srdíček postupně stejně skončila v mým břiše, u stromu jsem to splách vodou a už jsem zase mazal běhat. Únava nakonec stihla i nás psiska, Poly se chystala natáhnout si tělo hned za parkurem, ale její panička jí odvelela. Ani mně už se nechtělo, byl jsem nějakej utahanej. Ale na lítání s Baltíkem bych zas ožil, to já zas jo. Ten na nás koukal zpovzdálí a skučel, že by taky skákal. Za odvoz a fotky zase děkujem Honzovi, bo páneček vydělává na granulky a autíčko zatím s ním.

 

Náhledy fotografií ze složky


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář