Jdi na obsah Jdi na menu
 


Agilitění v dešti 18.10.09

18. 10. 2009

Dnešní agility vypadalo nejdřív na probíhačku v dešti. Přijel jsem v pláštěnce a hezky jsem ladil s pláštěnkou trenérky Moniky. Na začátku jsem směl běhat s jejími dvěma kamarády, Dantíkem a Fábiem a moc jsem si to užil, to já totiž moc rád, vyběhat se s kámošema. Pak přišly ještě dvě holky, Agi a Roxie, a to už jsme byli jedna velká běhací parta. Občas se nám připletl do cesty strom, občas kořen stromu, občas to bylo „au“, občas i přemet, ale to už nám nevadil ani déšť, natož nějaký stromy. Pak došlo na samotný trénink a panička opatrně našlapovala, bo těm kopačkám ještě moc nevěří a už se vidí na zemi naplacato.  Zato já jsem napárl do plných a šéfka měla co dělat, aby stíhala a že jí to fakt moc nešlo. Jo to je fuška dát pozor na povely pro mě, na klouzavou trávu a listí a ještě si zapamatovat parkur. Ha ha a taky že jí to nešlo. Jednou vyběhla a po čtyřech překážkách jí doslova došly baterky. Ta moje paňucha hodila kotvu a zůstala úplně štronzo. Úplně jsem viděl, jak jí kolem hlavy rotují překážky, a ona neví, kam běžet. Umět se chechtat, chechtám se, no fakt. Já na ni čuměl z tunelu a čekal jsem, až se probere a zaběhnem to znova. Páníček to fotil, a protože to umí, tak se chechtal, že panička restartovala. V parkuru jsme tentokrát měli i celý slalom a já ho dal, no fakt a ještě jsem si do toho koal, teda říkala panička, já si náhodou počítal laťky. Mezitím se ukázalo sluníčko a tak jsme měli většinu hodiny pěkně. Na závěr hodiny jsem se vyběhal ještě jednou s Roxie  a pak už jsem se svezl autíčkem zas zpátky domů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář