Jdi na obsah Jdi na menu
 


Agility 26.4.2009

26. 4. 2009

Když mě minule pánící přivezli domů z toho fakt moc hezkýho plácku, kde jsem, jak říkali, provozoval agility, i když já bych tomu spíš říkal běh s jazykem ve větru, nebo tak nějak, řešili co tedy se mnou. Panička říkala, že se jí to líbí, páníček, že to taky něco stojí, panička zas, že to není za rohem (za zadkem, že jo, lenoro líná?), páníček, že mě to baví (a měl teda recht), no prostě dohadovali se, jestli mi teda dopřát další zábavu. Kámoši to mají daleko, takže paničku ani nepřekvapilo, že to dojíždění by bylo na ně moc a navíc, pokud by každý měl hodinu jindy…  Jo jo, nemáme to my psi s lidma lehký. Prostě na jedno hřiště pro vaše sviště jedno hřiště pro psy, né? Co je na tom tak těžkýho? No ale říkám, dali hlavy dohromady, panička se ošívala nad nějakou spojkou či co, no pro auta, kolem města, že tam nechce jezdit. Taky se paničce líbilo moc to cvičiště, že tam mám i stín a ten je fakt potřeba, to mi věřte, mozek se vaří, bublá, jeden musí vychladnout, že paničko? Ta byla ráda, že se po tom cvičení podepsala. Já měl jazyk třikrát kolem stromu :o)))) a fakt mi dost věcí bylo jedno. A když jsem vstal, abych pozdravil kámoše, tak mě šéfka sejmula a zas jsem si lehnul. Ale byla spokojená. V tom vedru mě ani nebavilo utíkat, myslel jsem, že bych si teda mezi těma skočkama odskočil, ale to mi nějak nechtěla dovolit tak jsem aspoň trošku označil tunel, ale ani to se moc nelíbilo. Šla pro kýbl a mě vyhnala. Tak jsem teda hopsal jak pískala, teda spíš pištěla a občas jsem teda přestal mít náladu na tu její hračku, co zrovna myslela, že když mi s tím bude mávat nad hlavou, že se radostí potento a bude ze mě kulovej blesk. Kulový akorát tak. Ale měla dost hraček, poučila se z minula, takže mě až tak nenudila. Nakonec jsem jí musel olíznout, vždyť byla víc vyřízená než já. A to se ještě přemáhala, protože jí nějak bolely záda nebo tlapa či co.  Páníčkovi, kterej nám to všechno fotil, vypila všechen džus a ještě všechno svoje a mně nevypila vodu jen proto, že jsem tu flašku oslintal. Jinak se chystala i na ní. Měla radost, že jsem přelez áčko, ale cejtil jsem, že se klepe i na prdeli, protože si moc dobře pamatovala, jak jsem z něj zhučel loni na táboře. Tak jsem trošku škodolibě seskočil i tady, vsadím se, že by se jí orosily i brejle kdyby nějaký měla. Ale chválila mě, no aby ne, když jsem se tak snažil. A docela mě to začalo bavit. Psiska, kdybyste viděli tu srandu, jak ta paňucha maká, sotva funí a jak se snaží a musí mě chválit i když to podělám, ale ona, když to podělá, tak to žádná pochvala, hihi. Ten tunel, to se mi líbí, to je paráda, taková roura dlouhá, to by mi doma mohla vyrobit od balkonu až do předsíně. To já chci. No ale jednoho to fakt unaví, jdu hodit záda a jestli nebude šéfka mrtvá, tak určo budou fota :o)))

Váš Coddýsek

Obrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář