Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dva dny agilitění - 5.7. hodina první

6. 7. 2009

Dvě hodiny po sobě, teda dva dny a každý den jedna, to si na mě pánečci připravili. Ta dnešní byla zajímavá tím, že byla jediná, takže pánečci pomáhali stavět i uklízet parkur a já na ně od stromu blafal, čímž jsem si vysloužil hnusný „fuj“ a polití vodou. Teda to polití prej bylo kvůli horku, ale já ty svoje dvounožce znám, určitě to bylo zase něco proti mně. Panička teda moc nepomáhala, protože jsem jí na pár dní zařídil ovázanou ruku a tak se patřičně ulejvala. Samozřejmě nezapomněla zdůrazňovat, že jí imrvére mrzačím. Aby se nám nerozsypala. Nic to nevydrží, ta člověčina. Neumí držet vodítko a pak se diví, že si zmrzačí prsty. A když jsem se já majznul o skočku, tak prej to nic, on se pes prej naučí aspoň zvedat nohy. To je mi spravedlnost. Vodu přinesla ve třech flaškách, ale půlku na mě vylila. Ach jo. A o zbytek se se mnou hádala, že se nejdřív napije ona a pak pes. Prej slintám bo co. Ňáká přecitlivělá. Ještě že jsem tam měl o zábavu postaráno. Kromě trenérčiných tří kluků profíků jsem byl jedinej pes mezi holkama. A mezi čtyřma holkama! Ha. Nebejt tý mojí psovodky, tak jsem si moh něco užít, ale to ona né, to ona mě buď uvázala a klapala zobákem s ostatníma páníkama, nebo po mně hejkala to svý „hoooop“ a „tunééééél“. A to jsem tam konečně potkal tu krásnou leonbergří holku, kterou jsem chtěl přesvědčit o svý mírumilovný povaze, úžasných schopnostech, prostě o svejch nepopiratelnejch kladech (Sakra proč se ta paňucha tak tlemí, co jsem zas řek?“). Tak snad zejtra. Mimochodem paňucha se zmínila o bazénu, že je prej blízko u cvičáku, a já už vím co je to bazén, to je to modrý, je v tom voda a když do toho skočíte, tak se prej neplave dolu, ale nahoru. Panička by mě tam určitě vymáchala, kdyby tam směli psi. Tůdle, tak se musíš paňucho spokojit s hadicí. Můžeš se pokropit, ať víš jaký to je bejt mokrej jak pes. Ale dneska přece jen nastavila paňucha psí tvář. Přinesla mi z jídelny krůtí plátky a dala mi je pod granulky jako překvápko.  A to jsme na kladině měl kus uzenýho. Jejda, bříško moje , nezraď mě, jak to bude ráno tekutý, tak budu zas na dietě :o((( To nééééé, moje uzený, moje moje.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář