Jdi na obsah Jdi na menu
 


Večerní procházka a nedělní trénink

27. 6. 2010
Nechali mě vyspinkat a večír se asi už viděli s hadrem bo co, tak mě vytáhli ven. V parku nebyla ani tlapa, tak mě panička vypustila. Naše "tréninkový" stromy jsem obíhal s nadšením a vesele zvládal i povely okolo a stranový. Dvounohá si musela myslet, že má úžeh. Jó, tohle předvést na závodech, viď? To by se ti líbilo. Kdepak. Chvíli se mnou lítala a páník jí správně říkal, že mně teda neuteče. No aby! Spokojeně jsem si přišel pro odměnu a dovolil jí, aby si mě zas připla. Pak jsem je povodil po parku a odved domů. V noci jsem přilez a nechal jsem si ustlat postýlku vedle páníků. Dvounohá se asi bála, že mám úžeh prozměnu já, taky jsem se snažil funět, co kdyby si to rozmyslela a vyhnala mě na místo? Takhle mě chtěla mít u sebe. Jó, na dvounohý se musí chytře. Hodil jsem záda a chrněl na měkkým až do rána. Ráno koukám, ono to vstává. Normálně chrní až do skuhrání budíku a teď prudí. Ach jo, tak co to bude dneska? A jéje, agiliťáckej batoh. Podle toho jak leze, bych řek, že jí po včerejšku bolí celej člověk. A mě pes, tak proč nezaleze a nenechá mě chrnět? No fakt jsme jeli. Ale jak jsem zahlíd cvičák, začalo se mi to líbit. A hele, nová kamarádka. Ze skoček jsem si odskočil skotačit a panička se chytala za hlavu. A samozřejmě si rejpla, že přesně tak to bylo včera. No a co? A bude to i zejtra! Jo, houby. Ale jak se parkur začal kroutit, začlo mě to bavit. Líbí se mi vymejšlet nový blbosti a panička mezitím musí vymejšlet trasu. Nebo líp - její zdolání. Kouk jsem do báglu, jestli má vodu. Měla. Po hopsání mě vypustila mezi kámoše a to nemělo chybu. Cestou domů jsem chrněl. Sluníčko se mi cpalo na sedačku, docela jsem doma vzal za vděk pelechem ve stínu. Dostal jsem kost, ale ani hlodat mě nebavilo. Schoval jsem ji mezi packy, co kdyby si chtěli taky kousnout, to teda né!!! A spinkal jsem až do večeře.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář