Jdi na obsah Jdi na menu
 


Brigáda a procházka

16. 10. 2010

Tak si pánečkovstvo odbylo část brigádních povinností. Jasně že my s bráchou jsme byli doma. Navíc se ti dva dvounohý tak dobře domluvili, že jsme kvůli tomu byli sami doma dýl než jsme museli. Dvounohej s náma měl pobejt a dvounohá holt pěkně po svejch mazat makat, jenže dvounohej s náma oblít barák, předhodil nám dlábes a frčel taky. Dvounohou málem šlehlo, když se doplazila na brigádu a páník si tam už zvesela vykračoval, páč si měl nechat autíčko, až se vyspí a pohlídá nás a vyvětrá a nabaští (taky nás, jasně že jo), že dojede. Takže tam byl jasně že dřív než upachtěná dvounohá, která čekala na zastávce půl hodiny na autobus. Takže plán brigáda+hlídání psů - tedy nás, se fakt minul účinkem. Jó, že to nerozumí nám psům, to jsem si už zvyk, ale že to nerozumí ani samo sobě, to je pak těžký. Přitom stačilo, aby se páník v klídku dospal, vzal nás do postele, jak jinak, nabaštil, dal nabaštit nám a po důkladným vyvenčení jsme mohli teda i naskočit do auta a přijet pro vymrzlou paňuchu a ještě prolízt klánovickej les, kde se dneska měli toulat kámoši z psího srazu (kde jsme nebyli, ale hodně jsme o něm četli :-)))

No ale uráčili se ti dva přifrčet zpátky docela včas, táhlo z nich jen kafe, takže ani moc nedebužírovali, a vzali nás hned do jinýho lesa, takže jsme na tom docela vydělali. (No ale mohly bejt ty lesy dva, že jo). Paňucha vrčela, že jsme byli sami dlouho, že se nám to musí vynahradit. V lese skoro nikdo nebyl, ale na našem oblíbeném místě už bylo obsazeno a tak hrozilo, že se nevylítám a budu mít náladu pod psa. Ale pak mě šéfka pustila, teda se divim, ale asi jí štvala ta zrada, který se na nás páník dopustil, když nás nevzal na pořádnou štrapác, tak si u mě teda šplhla. Džin měl na obojku blikačku, aby ho bylo dobře vidět, páč ta pruhatka má děsný mimikry. Nakonec jsme našli prima plácek, kde na nás ti dva dobře viděli a tak jsme se pořádně vyblbli. Jenže Džin je ještě malej a docela rychle se unavil a já koneckonců měl taky dost, tak jsme po pauze zas mašírovali dál. Ale pustila mě pak ještě víckrát. Džin šel u ní, je ňák moc poslušnej, to se trpět nebude. On má přivolání lepší než já, to mě teda naštval. Vyválel jsem se v listí, podrbal jsme si záda, Džin ryl čumákem v listí jak divoký prase a vypadalo to, že si to taky užívá. Šéfka byla spokojená, že jsme se vyřádili a budeme spát. A taky že jo :-)))

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář