Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den boxera 2.4.2011 a oslava 1. narozenin malé kamarádky Elišky

2. 4. 2011

Džinek šel do školy a já měl omluvenku, páč jsem teprv v tejdnu dobral antibiotika na svou nebohou tlapu. Jo, dobral, každej den mi je píchali do zadku, au. Ale jinak si stěžovat nemůžu. Dvounohý vstali včas, přijeli včas a nechali nás s Džinkem vyběhat s novýma kámoškama Ennie a Lindou. Pak se přidala ještě Almička a další holky, ale to už tu bylo pomyslné zvonění a Džinda musel do lavice. No, spíš k noze a sednout. Čekal jsem, a nebyl jsem sám, že jo paničko?, že Džinek předvede vóóstudu a pořádně pos...e přivolání, ale je to šprt, přišel k dvounohý celkem rychle, i když musím uznat, že moc na volbu neměl, páč měl dlouhou šňůru. Ale i tak si to k ní namířil celkem bez protestů a sklidili i pochvalu. Já se na tu výchovu můžu... furt mu říkám: "kašli na ní, koukej jinam, vstávej z odložení, čuchej v zemi..." ale jak když bobky do sáčku hází. Malej ucejtí z pamlskovníku salámky a blahem by se pro paničku podělal. Chjo. Bylo na něm tedy vidět, že po vydatné lítačce s kamarádkama by raděj zalez a spal, ale snažil se. Pak mu dali i kousnout, ale nezaštěkal. Pašák. Aspoń něco.  Já byl vyvenčenej, ale odložila mě do auta. Surovkyně, asi chce dušený boxeří s přílohou. No ale dlouho jsem tam nebyl, vzala mě ven a i s mladým mě šoupl za mříže do kotce. Prej malýmu bude říkat Kajínek. Někdy mu tak říká i doma, když ho šoupne do boudičky, páč Džinek má boudičku z mříží. Většinou sice s otevřenýma a chodí si tam a zpátky jak s emu zachce, ale někdy ho přede mnou zavře, abychom si nelezli po hlavách a nezlámali si nohy. No co, se někdy trochu rozvášníme, ale ona hned, že nemá na léčení zlomenejch nohou. Je "ňáká" opatrná. Džinek se pak vyvalí na záda a zadníma ťape po těch mřížovejch stěnách a má z toho psinu. No a venku máme teda taky pelíšky. Skoro všude. Jo, i v posteli :-) No fakt. No ale abych to dopsal. Koukám tak s Džinkem na ten hukot zpoza těch mříží kotce a ona si to ke mně dvounohá štráduje každou chvíli s někým, jak když jsem v expozici zoo, a prej že jsem ostrrrrej. No tak jsem párkrát teda i rrrrozezněl brrrradu, aby nelhala, no. No co jako, nikdo mi nebude sahat na Džina, na hubu a na cokoli přes mříže. No trochu mi hubovala, ale páč jsem poslech na každý fuj a sedni, a další blbiny, tak jsme nakonec dostali s bráchou hračky. Ale jinak jsme měli moc fajn výhled. Sice jsme nějak zabrali a usnuli a něco i zaspali, ale neuniklo nám, že se slavilo. Rondova, a vlastně i Aresova, malá Eliška slavila už rok a tak s ní ten rok boxerkáři slavili a přinesli dárky a všichni si to moc užívali. Elišky maminka Káťa se smála, jak se ty hračky budou líbit i oběma klukům, Rondovi a Aresovi. A taky se hodně fotilo a všichni něco baštili. Jo, jasně že my utřeli huby, to je jasná packa. Někteří placatí se chstali na chovnost, což je zkouška, kde mají možnost získat povolení pro šíření svých genů v podobě potomků. Pche, lidi by vymřeli, kdyby se museli vydat s povahou na trh, půlka by neprošla :-))))) No ale abych se vrátil k tématu, boxíci nenechali nic náhodě a na zkoušku se svědomitě připravovali a ukazovali figurantovi, že jsou vyrovnaní obranáři. Taky se měřili a nejspíš i vážili. No Džindo, jednou tě to možná taky čeká. Ale musíš se ještě moc snažit. Venku bylo pěkné vedro a tak jsme byli rádi, když nás nakonec naložili do auta a vydali jsme se domů. Džinek usnul v kenelce a mně dělali pánečci chutě dortíkem na cestu. Ale doma čekal oběd a dostali jsme opravdu pořádné porce. Však nám vyhládlo :-) Zítra čeká Džinka ještě jedna důležitá událost. Takový psí zápis. Chovný svod. Džinek bude muset ukázat zuby a taky postoj a jak drží ocásek a takový ty věci. To jsem taky byl před třemi lety na takovém svodu. Jen ocásek jsem neřešil, páč ho mám kupírovaný. Půjdu se na kluka podívat, jak si povede. A taky na jeho brášky a sestřičku. A za všemi kamarády. Tak zítra :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ŠIKULKY

(Radka Janečková, 4. 4. 2011 15:45)

Ahoj všichni v této rodince zúčastění. Krásně se to čte a je vidět, že jste v dobrých rukách královny Péti, která stále vymýšlí parádní situace, které se vám budou líbit a všichni budete krásně usínat. Jen kdyby bylo takových páníčků více. Ať se vám kluci všechno daří a vyhnou se vám případné další maléry, které hrozí při srážkách s blbcema v okolí vašeho bylení a i jinde. Jste všichni úžasní šikulkové. :-)