Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den boxera září 2010

4. 9. 2010

Boxeří den se nám opravdu povedl. Nejdřív se Džin vyřádil s bráškou Aresem, když testovali košík kočárku Aresovy a Rondovy paničky, která v něm vozila svou malou Elišku. Sjelo se hodně dvounohých a stejně tak čtyřnohých, cvičák se jen hemžil zlatou a žíhanou barvou a bylo slyšet hlasité vyprávění zážitků z boxeřích prázdnin. Někteří z nás se docela rozvášnili, až pánečci museli brzdit naši energii. Taky jsem se nechal unést a ukázal jsem, že jsem už velkej pes. Což se nelíbilo dvounohé, že si prej troufám. Ani brácha Džin se nedal zahanbit a vrčel a dělal ramínka i na větší kolegy. Však ho taky panička jednou vyzvedla za kšírky, a řekla mu, že nelítá proto, že je Angel neboli anděl, ale že nehorázně zlobí. Jenže moje nové dráče si z toho nic moc nedělalo a usnulo u dvou milých dětí, Adélky a Filípka, kteří si s ním hezky hráli. Já jsem ještě předtím mohl jít cvičit s velkýma, ač jsem toho za posledních osm měsíců moc nedělal. Mám poděkovat Elišce, vzkazuje panička, že jsem si mohl, a hlavně panička, vyzkoušet s těmi zkušenějšími jak to chodí na zkouškách a objevit naše "díry" v zameškané látce :-)))) Moc mě to bavilo a dokonce jsem přišel na chuť i té zpropadené čince. Na konci jsem byl už tak sebejistý, že jsem přivykl i té jiné kladině a v autě jsem usínal natěšený na další cvičák. Džin byl moc unavený a tak neprotestoval a spal v kenelce, ale sotva jsme vyjeli, spustil, že vzadu tedy nebude a nebude. Po pár metrech panička vyběhla z auta, čapla Džina z kenelky a zasedli spolu vepředu. Džin spokojeně celou cestu prospal připásaný k paničce autopásem. Mně by to vadilo bejt takhle v klidu, ale jemu to bylo jedno. Hlavně, že nebyl sám. A já měl klid a mohl jsem spát :-) Doma jsme dostali pozdní oběd, já teda snídani a zalehli jsme. Oba. Džin se snad neprobral ani venku, řek bych, že šel a spal. Možná spal i u toho žvance. Pak si lehl u mističky a za chvíli se ozývalo "Chrrrrrrrrrrrrrrrr". Chrápat, to kluk teda umí. Usnula i dvounohá, která se po tejdnu pořádně najedla dobrot od Káti a Toma a proces trávení ji zcela "zabil". Páník vydržel nejdýl, ale i on pak chrněl, já to prásknu :-)) Prostě jsem si to dopoledne fakt užili, počasí nám přálo, byli jsme na vzduchu, dobrej dlábes (dali mi za odměnu páreček :-)))) a fajn parta. Na závěr se na cvičák přijel podívat na kamarády i Alík, šikovný králíček Aronkových pánečků. Nejodvážnější králík, kterého znám, že se nebojí mezi tak velkou partu boxerů :-) Tak, já jdu prohlídnout, co pánečci nafotili, protože tentokrát zůstal velký foťák doma, bo měli oba plné tlapy práce :-) s námi, a půjdu taky udělat do galerie fotečky z Džinova prvního týdne. Uvidíme, co se povedlo :-)

Krásné babí léto a těším se na další DB :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář