Jdi na obsah Jdi na menu
 


MVP Praha 15.5.2011

...ha Coddýs mi taky uvolnil místo na literárnim slunci, co starouši? (Pozn. Coddýse: "piš ty kluku ušatá, než z tebe stáhnu pruhy")

Ráno mě vytáhli z postele, páník nás s Coddýsem proběh venku a ke Coddýsově nevoli ho ponechali doma, ať taky maká a hlídá, a mě šoupli do kenelky. Panička mi táhla velkej bágl s výbavou a páník pak tu kenelku. Posilovnu by to chtělo, co páníčku  ? Přijeli jsme na výstaviště, kde nás měl páník nejprv nechat, ale páč byla potřeba ta kenelka a bylo to daleko a místana auta bylo zase dost, oproti tomu, co psali v pozvánce, autí zůstalo s náma. Páník teda pak stejně musel odjet nažrat Coddýse a vysypat z něj venku poklady, ale zas se vrátil. Nejprv ale přitáh mou kenelku, postavil ji ke zdi mimo průvan (dík kámo, to se cení) a hned vedle hezký boxerky Bety. Její pánečci mě i pohlídali, zatímco nám panička došla pro salámky, který dostávali přihlášení pesani jako dárek. Za chvíli se na nás rozsyčela nějaká jedubaba od kruhu kavalírů, že "bydlíme" půl metru v zóně "jejich" kruhu, načež sklidila opovržlivý pardon od paničky, že jsme na první velký výstavě, tak aby se nepo, že to neznáme. Dlužno dodat, že to jejich kavalíři se nám pak nasejřili div ne do kruhu. Jednoho mi česali půl metru od kenelky, ale já jsem vychovanej budoucí agiliťák, takže jsem taky tolerantní a kavalíry mám rád. Páník si teda neodpustil jedubabě ukázat, že ráno se mohla potento a odpoledne byla půlka kavalířích stanů mezi boxerama. Syčela jak zmije, ale páník se na ní vybod. Téda jako někteří pánečci hlavně těch malých plemen, ti to žrali, tu výstavu. Jsem zíral. Hned na začátku jsem potkal tátu. Panička  se pozdravila s jeho páníkem a ten byl tak hodnej, že jí pro mě půjčil výstavní vodítko a ještě obojek v barvě k tomu. Však se jí ulevilo. Když pak po předvedení šla ke stánkům shánět naše vlastní, dost se u toho zapotila. Nakonec sehnala i barevně k mýmu výstavnímu obojku. Jenže do něj musim dorůst. Je mi velkej, obojek. No ale Bacardiho, tátův, páneček ji moc potěšil a taky Bakovi chovatelé, páč jí poradili jak se co v kruhu dělá. No táta vyhrál úplně všechno. Panička na něj zírala, znala ho jen z fotek. Já jsem dostal nejdřív od paničky ponaučení, že nemám udělat tátovi ostudu a pak od rozhodčího VD3, což je prej na třídu mladých pěkný. Vlezli jsme do kruhu, kde jsem byl jen jednou na začátku, abych si okoukal prostředí. Teď jsem tu stál já, brácha a další psi. Dvounohá byla docela vyklepaná, jako kdyby vystavovala sebe. Furt se ošívala a já věděl, že se modlí, abych něco nevyved. Nejdřív jsem se musel pochlubit jakej jsem kluk. Ach jo, nic moc pocit, ale oplatit jsem to rozhodčímu fakt nemoh, páč bych byl vyhozenej. Pak jsem musel stát a furt jsem nevěděl jak, nejradši bych si lehnul a lízal si víteco. Rozhodčí pořád něco říkal, jak jsem takovej a makovej, pak chtěl vidět zuby, tak se teda kouk a nakonec jsme s paničkou běhali jak  koně na jízdárně kolem dokola asi šest koleček. Hned pak jsme si stoupli bokem a další soukmenovci dělali to samý. Nakonec jsme dostali desky s diplomem a posudkem a paničce potřás rozhodčí tlapou a byli jsme venku. VD3. Hmm. Jo a pohár žádnej, jako na klubovce. No aspoň nebude Coddýs smutnej, že on nemá a já jo. Taky nemám. Panička teda chtěla V jako na klubovce a na oko se zlobila, že kdybych neskákal jak kamerunská koza, měl bych ho. Posudek jsem totiž dostal moooc pěknej. I přes to skákání. Jsem atletickej, mám pěknej pohyb, atd. Ale porazil jsem určitě dva soukmenovce, takže jsem stejně pyšnej jako panička na mě. Taky jsem se předved Edymu, ale jen z dálky, panička mě ukazovala Elišce, která paničku měla několikrát ve výcviku s Coddýsem a Coddýs mi říkal, že to bylo super. Panička mě teda představila jako to jelito, co pojede na tábor a Edy z kenelky souhlasně kejval, že jo, že jsem jelito. No jo, jenže on je už velkej a slavnej. No a taky pracovitej, podotkla panička a šťouchla mě do žeber. Ach jo, takovejch očekávání, počkej šéfka, zkoušky se blížej, těš se na vóóóstudu, Coddýs říkal, že z ní budeš mít nejen kabát, ale celou zimní kolekci. No po výstavě nám panička od stánků taky přinesla nějaký hračky, páč Coddýs včera blbě čuměl, že prd dostal na závodech, ale zaslech jsem brácha, žes to tam celkem podělal, tak co chceš  ? Když všechno skončilo a odjeli všichni známí, sbalili mě páníci i s bagáží a jelo se domů. Coddy mě vítal a ptal se jaký to bylo. Děsná nuda brácho, povídám a šli jsme chrápat .

Ještě chci pogratulovat tátovi Bacardimu, jsem pyšnej, že mám tak slavnýho tátu, ségře Greysí páč porazila slušnou várku konkurence, a všem našim kamarádům k pěkným výsledkům. Těším se, že se zas někdy uvidíme.

Mně teď čeká škola a nějaká turistika, taky nějaký trénování agility, pro ty , kdo se hrozí, že jsem štěně a panička mi rasí klouby, hoďte se do klidu, skočky pro štěňata jsou na zemi , učej mě hlavně poslouchat. No a  to samý trekking, nechodim zatim nic dlouhýho, dvacka je tak akorát, aby se mi dobře spalo a pro všechny případy dostávám s bráchou Alavis na klouby a vazy pro sportovní pesany a štěndy od tří měsíců :-)))

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zdravíme, kluci.

(nelcaberca, 3. 6. 2011 21:41)

Ahoj kluci, zdraví Vás Berča, Dasty a Kačka. Džindo, nic si z těch kavalírů nedělej, nás zase prudili čs.vlčáci na výstavě. Přihrnuli se k našemu "tábořišti" a ňafali. Když už vytočili i naši paničku, tak se naprdla a přemístili jsme se do klídku. Tam se těsně vedle nás nakvartýrovala ženská se třema pinčema a měla tolik drzosti, že je nechala v otevřené kleci a jeden šel až ke mně. To jsem zavrčela tak, že zajel a panička dala taky najevo, co si myslí. Usoudily jsme, že budeme jezdit jen na výstavy inteligentních a slušně se chovajících hafanů. Tak třeba se na nějaké potkáme. Čau a pusu od nás i naší lidské smečky Tobě i Coddýskovi.

Děkujeme

(Coddýs a panička, 24. 5. 2011 15:36)

Moc děkujeme za pochvalu :-) a hlavně se už nemůžeme dočkat tý krkonošský tlapky :-))))

SUper článek

(Terka, 22. 5. 2011 19:41)

Ahoj Péťo! Opět super článek i vzkaz chytrolínům, co se hrozej :-)))

Ter+Cedr