Jdi na obsah Jdi na menu
 


Park hrůzy aneb myšaři a balkonbaba :-)

9. 3. 2011

Náš oblíbený park bývá většinou přátelský. Panička sem chodívala se mnou nacvičovat aporty, a co máme Džindu, učil se tu držet se okolo mě a páníků, neutíkat a taky poslouchat. Běžně tu předvádíme poslušnost (jasně že ne zadarmo, ale za kýbl dobrot) až se kolemjdoucí s psíky zastavují a koukají a panička tiše úpí, aby už šli ... no asi víte kam, páč se snaží odpoutat naši pozornost od jejich psíků :-) Ti bez psíků se někdy osmělí a ptají se na to a ono, docela idylka. A tak nás vzali páníci vyblbnout taky týden minulý. Ojoj, špatně načasováno. Bylo krásné a teplé dopoledne, byli jsme s Džindou vypuštěni mezi břízky a moc jsme si to užívali. Nohatec odrostl a už je rychlejší než já a tak jsem, tentokrát marně, čekal, až mu zaskočí v krku rozkousaná větev a upustí její zbytek. Je mrštněj, syčák. Pak strčil čumák do hromady listí a než se s nim pánečci popasovali, aby toho nechal, větev jsem mu ukrad a pak jsme zas běhali. Když procházeli jiní dvounožci a čtyřnožci, panička si nás zavolala, mně dala odložení a s malým cvičila sedni, lehni a chůzi u nohy. Syčák, je až moc šikovnej. Pak zkoušela odložit malýho a já mezitím slalomoval paničce pod nohama. Bříško si taky řeklo a páník sebral co jsem vyprodukoval. Jo, sice se jim divim, ale sbíraj to po nás i v minovým poli jiných produktů. Už už to vypadalo na idylku, když v tu chvíli panička zavolala "kočka". Jo houby kočka, malej pes minipes. A šup k nám. Šli jsme se s ním přivítat a to mrně si lehlo na záda. Jo, dobrý kámo, my ti nic neuděláme. Jenže to víme my psi. A spousta lidí ví o svých psech prd. O nějaké psí mimice, o psí řeči, signálech. Přesvědčili se o tom záhy i dvounohý. Panička si nás zavolala, a protože se nám minipes líbil, a tak nám to trvalo, došla pro nás. Za hysterického řevu odkudsi z hůry i zdola, kde stáli něco jako majitelé toho minipsa. Zhůry vřískala fistule kohosi skrytého za smetákem, že "onííí hóóó zabijóóuu" a "roztrrrhááááj" a že takhle kdysi někde nějací psi zabili a roztrhali (a nejspíš si i upekli) takového psíčka. Džinda se vyděsil a vypoulil na paničku vyjevené oči, protože na něj ani kolem něj ještě nikdy nikdo takhle hrozně neřval, já jsem se nechal přicvaknout a minipes odešel po svých k pánečkům. Na paničky dotaz, proč vyvolávají paniku a šíří takové poplachy neopodstatněné, takovými decibely, že by se za ně nemusela stydět ani supermoderní hi-fi souprava, reagovali ti další dvounožci řevem a argumenty, že to vidí v televizi. No tímto děkujeme nejspíš TV Nova za negativní popularitu psí populace šířenou mezi podprůměrně inteligentní obyvatelstvo. Asi by se měla zaměřit také na propagaci toho, co my pesani pro lidi děláme, než na pár případů, kdy někteří naši soukmenovci, většinou navíc po zlém zásahu člověka, někoho kousli. Ale co, baba měla pauzu mezi telenovelama a srdnatě se zastávala majitelů toho psíka a navážela se do pánečků, že po nás nesbíraj, ač páneček držel v ruce sáček, sčímpak asi, že?, a ač jí do toho nebylo vůbec, ale vůbec nic.. A tak jsme se dozvěděli, že jsme krvelační, bojoví, nebezpeční, zlí, máme mít trvale košíky, nejspíš přirostlé k hubě a krátké vodítko. Asi abychom byli nebezpeční méně, když budeme nevylítaní a plní energie, kterou nebudeme moci vydat. Zato náš minikámoš by užil i kolotoč pro křečky a má mít k dispozici hektar parku. Pominu to, že s kovovým košem na hubě, páč přes koženej, když budu chtít, klidně hryznu, by byl náš minikámoš - nejspíš Papillonek to byl, nestihli jsme se zeptat, připraven i s mřížkou na zádech na gril. Nevím kde ti dvounozí berou jistotu, že čuchanec košíkem je bezpečnej. A tak ti dva od psíka nadávali našim pánečkům jak mají nebezpečné psy, baba ječela jak zapíchnutá a mávala smetákem, jako by chtěla volnou ranvej k odletu a jaksi ani jeden nepochopil, že my tam byli první, pánečci nemají hlavu na korouhvi a stačilo místo vypuštění psíka k nám zavolat na naše páníky, že jdou ven a že se nás bojí, aby si nás chytili. Zdvořilost se nenosí. Místo toho byli zlí, uřvaní, nás vyděsili a panička po vyčerpávající snaze se s nima domluvit byla slovně poslána na cvičák. Jinam prý nesmíme a máme vypadnout z jejich parku. Haló obecní úřade, pouč své obyvatele, že parky  kolem paneláků jim nepatří. A že ať už je velikost či malost jejich zvířecích kamarádů jakákoliv, nemají žádná privilegia, nýbrž tytéž povinnosti, všichni do jednoho. Oni si totiž majitelé minipsů a menších plemen myslí a také jim to prochází, že nemusí sbírat exkrementy, protože jsou malé. Ale do malého bohužel špápnete lidi taky, tím spíš, že ho nevidíte tak jako tu velkou hromadu. A také si myslí, že na ty své neposluchy nemusí mít vodítka, přestože jejich miláčci mnohdy neslyší ani na jméno a dělají si, co chtějí. A my máme být poslušní jen proto, že jsme velcí. Co takhle, kdyby si páníci vzali malé auto a vykašlali se na pravidla provozu, protože malé auto je malé a ta velká jsou nebezpečná? Líbí? Ne? Nám taky ne.  Pak si tihle lidé od malých psíků také zkouší brát své malé hafánky do obchodů a na pošty, kam psi nesmí. Ale jít se třeba v zimě ohřát pes velký, to by bylo řevu. A jsme u toho. Pokud tedy malí psi nejsu psi, pak ať tedy nemají psí výstavy, ať nechodí do psích parků a na psí hřiště, ať je mají pánečci doma v akvárkách. Znám hodně malých kamarádů s normálními páníky a cvičiště, kde agilitíme, jen dokazuje, že i smečka 25 psisek je schopna se prohánět a hrát si, aniž bychom se změnili v krvavé klubko. To jen lidská omezenost a neznalost vytváří zbytečně vyhrocené situace. Páníci za nás oba platí 4000,- za rok. Je to naše činže za bydlení mezi lidmi. Většina pánečků má ale své mini i maxi psíky hlášené na prarodiče, aby platili méně, na zahrádky, na jiná místa než psíci opravdu bydlí. Podvod co? To ale ať si se svědomím a peněženkou srovnají jejich dvounožci. Naši páníci chtějí mít všechno v cajku. A tak platí za nás oba řádný poplatek, kupují si sáčky, protože nemohou spoléhat na ty rozkradené na sídlišti, ale i tak děkujeme radnici za to, že aspoň něco pro nás dělá, a že nám dala aspoň malé psí hřišťátko a dokonce i pár překážek na agility. Prostě si myslíme, že když páníci dělají všechno jak mají, že za ty peníze máme nárok se aspoň trochu proběhnout a naopak, tihle hysterici by měli mít nárok na psychiatrické vyšetření. Skoro by se dalo chování té staré paní klasifikovat jako šíření poplašné zprávy, protože my nejsme ani bojoví - takové plemeno fakt neexistuje, mrkněte na FCI - ani zlí, nikdy jsme nikoho nenapadli a malé pejsky nežerem. Nežerem ani myši, a že je doma máme jako kamarády. Prostě ať ta paní nelže a místo řevu na páníky, že je nemocná a stará, a že jim přeje, aby se nedožili jejího věku (při její zlobě fakt není o co stát), ať si zajde k doktorovi nebo ne? Místo štěkání z balkonu. Jo, zlobíme se, panička s náma do toho parku už nechce chodit, musí nás vozit za město, platí další zbytečný peníze za deset minut vyběhání jen proto, že lidi jsou STRAŠNĚ ZLÍ. A to jsem ani nedodal, že z třiceti metrů bránit svou fenečku (rozuměj paničku) před naší paničkou, která vysvětluje, že my nic neudělali a pranýřujou nás na celý sídliště, to byl ten plešatej rádoby sportovní páník minipsíka FAKT FRAJER. Na ženskou si troufat, šikula, že jo? Měl přijít blíž, bych mu utrh prdel. Že jo plešatej frájo s černovlasou štěknou s Papillonkem co bydlíte za hygienickou stanicí? To je maso nechat si krejt záda starou babkou a z dálky bejt hnusnej na paňuchu?

Haló radnice, neškodilo by poslat všem registrovaným majitelům psíků nějakou kuchařku o povinnostech a právech každého z nich, co vy na to? Určitě to není právo na bezmeznou svobodu minipsíků a uhubydržavu nás velkých. Strach je totiž fakt nebezpečná emoce. Vidíte ty bojové či bojavé lidi, ne?

Váš Coddýsek

P.S. rubriku psí názory zase otevřu, ještě jsou tam dva z mého mládí a budou nejspíš stále aktuální.

Omluvám se, komentáře tentokrát nepovolím, neb nechci mít zanesený webky zlobou, stačí mi kolem baráku. Kamarádi odpustí.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář