Jdi na obsah Jdi na menu
 


Už zase skáču přes ...

17. 5. 2010

Ukázal jsem, že jsem nic nezapomněl, levou a pravou zvládám líp než šéfka, která si v poklusu ještě občas strany plete a vylepšil jsem i slalom. Zkouším se nezlomit v půlce psa, což je někdy celkem fuška, ale pomalu a jistě i šéfka věří, že kdyby se slalomová past vyskytla na závodech, na disk by to snad nebylo. Jó to kladina, to je jiná. Trenérka nám nastražila pod kládu tunel, takže jsem se hned při prvním běhu chytil. Proběh jsem asi třikrát tam i zpět, ale šéfka spokojená nebyla. A trenérka taky ne. No vážně chtěly, abych lez nahoru po kládě. No dal jsem to, přece si nezkazim běhy, když na mně navíc koukaly zpovzdálí oči psisek a páníčků čekajících na obrany. přeci si nehodím vostudu, co kdyby někdo koukal. Zato dvounohá, ta exceluje. V půlce parkuru se to zastaví a ptá se, kudy dál. Vono se to ptá na cestu! Ježkovy voči, psí šňůro. Jí koupím navigaci. Čumim na ní, jako že teda kam mám dál hopsnout a vona neví. Chytrá holka neví. Hééé. To je mi navigátor. A to ještě vymyslela novej povel "krunéééél". Ještě že už vím, co myslí. S tím (člověčiskem) taky pár let žiju, že. Ale jináč jsem si to parádně užil. Až se člověčina rozhoupe, vyvěsím fotodokumentaci z posledních hopsacích dní. Aspoň že dvounohej věděl, co má dělat. Mám já to smečku. Jdu se vypláznout na balkon, lidský štěňata tam vyváděj, tak na ně štěknu. Mějte se :o)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář