Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výstava Otěšice 9.4. 2011

V sobotu nás panička moc vyspat nenechala. Nezvykle brzká doba mě nechala tušit, že se bude něco dít a zase jsem se nemejlil. Jsem já to chytrej pes. Páník natahal do auta kenely, který vytahával v tejdnu, aby auto mohlo na prohlídku k autodoktorovi. No co, tak já chodim k psímu tak auto má taky, ne? Nebo ne? Hmmm, no prostě kenely byly v autě a my za chvíli taky. Stejně to prej nebrzdilo nebo co, nebo jenom někdy. Cesta byla dlouhá, funěl jsem asi dvě hodiny, uslintal jsem poctivě celou zadní sedačku a Džinek se činil aspoň v kenelce. Když konečně našli otěšickej cvičák, zabrzdili auto šutrem, no aha, tak už chápu, ale přísahám, že já jsem nic nekousal, já za to fakt nemůžu. Vytáhli nás po jednom do takovýho pěknýho sadu, oba jsme mysleli, že nám to čumáky utrhne, tolik tam toho vonělo. Panička se zhrozila, páč jsem za cestu získal na zadku luxusní bouli a už už jsme mohli jet zpátky. No ale prej když dejchám dobře a tak, tak že počkají. Hmmm. No prej to mám asi po očkování. Za ten den se mi na zadek kouklo tolik lidí, že mám určitě Miss psí zadek minimálně za celý Otěšice. Jo a nikoho jsem nekous a dokonce jsem se i mazlil. No ale nejdřív šli někam s Džinem. Když se vrátili, říkal Džin, že tam moh poslat jen očkovák, ale přines si aspoň nějakou tašku. Byl tam katalog, číslo a vzorek žvance. No, co myslíte, večer a ráno ho měl přidanej do žrádla a já ostrouhal. Prej mi nedělá dobře míchat grancle. Nooo, Džinovi taky nic neni, grrr. Pak nám odnesli kenelky ke kruhu a odvedli nás do nich. Do hodiny jsem ohnul kostru u svý a Džinda u tý jeho prohryzal díru do pletiva. Dobrej kluk. Panička mu chtěla dát po hubě a ještě tu díru zvětšila, ale fakt se nesměju :-))))))) Páč zjistili, že jsou sklerotický a nechali vodítko na cvičáku, čímž teď děkují všem kdo se podíleli na jeho záchraně, museli si půjčit. Edinko dík a tvé paničce taky. Panička se snažila udržet na sobě nalepený číslo a Džin se snažil ho rozdrbat každýmu kdo si ho pohladil a už byl očíslovanej. Však má drápy jak kočka. Ale ona mu to dvounohá nechá ostříhat. Jo zadní, ty má už malý, to hodně brzdí, páč když táhne tak má smůlu. Nejde. Ale snaží se. Džinek se ještě na poslední chvíli učil u nohy běhat, ale nebavilo ho to. Holt to prošvihli, nenatrénovali. A taky na tom pohořeli. Jsem koukal, pruhatýho to nebavilo, čekat, pak se měl nějak postavit a přesně podle předpokladu se kroutil a poskakoval. No ale hezkej je, výbornou má doma a pohár si dovez za umístění taky. No co, já mám medaili za poslední místo na treku, on je čtvrtej na výstavě. Hlavně, že má hezkou známku. Ten pohár je hezkej, snad mi ho aspoň půjčí. Na konci dne mě tam páníci vzali ke kruhu, skučel jsem, aby mi taky řekli, jak vypadám, ale přišla se mi podívat paní doktorka na tu bouli na zadku. Kdyby se mi utrhlo vodítko, to by viděli. Já bych tam taky vlít, do toho kruhu, a všichni by koukali. Zkoušel jsem paničku dotáhnout za sebou, mohla by třeba projet těma připravenejma pohárama, ale už je s náma vytrénovaná, udržela mě. Páník fotil a hlídal, abysme nezdrhli z auta a z kenelek. Poznali jsme tam i nové lidi a pesany. Moc fajn lidi a moc fajn pesany. A taky jsme potkali spoustu kamarádů.

Džinův bráška Ares v jejich třídě vyhrál, takže mu oba a naši páníci taky, moc gratulujeme.

p4094122.jpg

Cesta domů byla taky dlouhá, ale u pumpy jsem se dozvěděl, že jsem krásnej pes a panička projednou pomlčela, že ještě jeden krásnej ještě sedí vzadu a tak jsem měl prozměnu zase já svou chvíli slávy. Za to jsem bez keců sežral večeři a odpadli jsme s Džindou jak poražený stromy. Ale bylo to hezký. Jsem rád, že nezůstávám doma, když někam jede Džin a obráceně. No a to je tak všechno, moc gratuluju všem co se účastnili, všichni jste moc hezký, akorát pohárů je vždycky nějak málo, no .   Váš Coddýsek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář