Jdi na obsah Jdi na menu
 


Teda spíš po hopsání. Už tejden se mě něco drží. Chjóó. Paňucha s těžkým srdcem obtelefonovala pořadatele závodů a odhlásila mě. Postupně ze všech. No, fakt výhra. Taky mě dotáhla k těm dvěma psím doktorům, co jsou sice moc hodný, ale po návštěvě u nich mě štípe zadek. No jo, dostal jsem pigáro, otevřeli mi hubu, teda tu mi otevřela šéfka, (a já si za to někdy otevřu hubu na ní) a vytřeli mi krk. Fůůůůj. Jo a ne jen jednou. Pěkně obden. Ještě, že mi za to přivezli konzervy, mňam, už se za tu vytřenou hubu ani moc nezlobím. A navíc to docela pomohlo. Ale naučil jsem se bezva věc. Lidi tomu říkaj smrkání. Paňucha mi strčí na rypák ubrousek a já můžu frkat jak chci. A pak se mi líp dejchá. No fakt, jo. A taky dostávám na krk takový dlouhý šátky. Chladí to a pak míň kašlu. Ale jináč je to pruda. Ležim v boudě a těšim se na žrádlo. Ven se mnou choděj málo, hlavně na krátkou dobu. A já se nudim a kámoši můžou hopsat a já ne. A to není spravedlivý. A taky už mě to smrkání pěkně štve. Jenže šéfku štvou mý smrkance po bytě. A nejvíc mi vadí, že tenhle bacil si na mě sed na mý narozky. Moh jsem si užít vejlety a hopsání a místo toho si užívám lžíci se sirupem a na krku hadr. V...r. (Zasvěcení vědí :o)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář